Poskytuji data na soustředění Pardubicím. Neuvěřitelné. Prostor žije dál. Letmý zpětný pohled na mou práci: počátky (2017) a lopotná cesta hledání se v digitálním mapování (2020–2022). Příliš mnoho teček kamenných polí. Nevyhlazené vrstevnice. Příliš mnoho porostových detailů. Mapování je vývoj. Ale fakt je také, že některá místa na Ještědském hřebeni jsou extrémní.

8. 9. 2022:

Mapa na Veteraniádu ČR 2023 na Ještědském hřebeni je v základním tvaru. Podařilo se navázat na kus kolem Červeného kamene, kde se v roce 2017 konal middle v rámci ŽB Čechy, a významně jej rozšířit. Směrem na Výpřež, a také směrem na Pláně, kde se napojil kousek udělaný 2018. Letos na jaře se podařilo také zrevidovat celý prostor mapy Palouček a domapovat zbývající části libereckého svahu i svahu za kopcem a vše propojit. Vznikla celkem obří 10 km² mapa. Nyní se budou ladit tratě a následně možná dojde ještě na dílčí rozšíření pro potřeby stavby. Na jaře 2023 pak přijde aktualizace.

Spustili jsme stránky závodu, k němuž jsem navrh vizuál. Připravil jsem propagační letáčky, tento víkend je vrhneme za stěrače aut na ŽA a ŽB. Stále přemýšlím, jestli to dělám dobře, mapu, vizuál, promo. Snažím se věci konzultovat, ale stejně nakonec často končím u toho, že někdo to na sebe vzít musí, někdo musí dát směr tomu, jak to bude vypadat. Tak co se mapy a vzhledu týče, jsem to já.

8. 6. 2022

Po čase zas měřím na J. Ještěd zkrátka není jako Jizerky. Je mnohem brutálnější. Nejen tím sklonem. Víc listnáčů, podrost, bažiny, taková divokost. Ale je také krásný. Musím hlavně zabrat a trochu racionálně to zrychlit. Prolízám místa, kde jsem v životě nebyl. A chápu asi proč.

10. 12. 2021:

Šestnáct let jsem si přál mít mapu na Ještědském hřebeni. Stačilo sebrat odvahu, odejít z práce, a tento sen naráz dostal reálné obrysy. Možná je to náhoda, že se věci jen protly v čase, že můj klub byl/je zrovna v konstelaci entusiasmu a také našel prostředky jít mi v tomto naproti. Hřeben vzdoruje, i když za poslední rok dostává hodně na frak, mnohem víc, než kdykoli dřív. Místy je doslova devastovaný, kůrovcem, brutální těžbou, turismem, sjezdařským byznysem, ale vzdoruje a myslím, že tak lehce to příroda snad nevzdá. Velká část lesa hlavně směrem do kraje je pořád nedotčená. Bylo krásné moci letos zažívat hřeben v proměnách času, přemísťovat se jím, zdolávat jej autobusem. Teprve letos jsem pochopil logiku starých loveckých chodníků, objevil řád a srdce tohohle lesa. Orienťák se bude vůči němu vždy chovat s pokorou a respektem.